CB - PMR radiostanice a vysílání

Přinášíme 3. díl seriálu pouček pro začínající uživatelé PMR radiostanic.

---

V předchozích dílech našeho seriálu jsme si vybírali vhodnou volačku a seznámili se s veřejným oprávněním. Dnes se konečně zaměříme nato jaké jsou zvyklosti při navazování vzájemných radiových spojení. Pod drobnohledem si ukážeme jak spojení běžně probíhá, jak se vstupuje do probíhajících hovorů, jak se dávají reporty... a hned na začátku si připomeneme jak je důležité poznat dobře svoji radiostanici a jak efektivně používat nejdůležitější její funkce.

Nauč se ovládat svoji stanici

Pro úspěšné navazování spojení přes PMR stanice je žádoucí se nejdříve seznámit se základními funkcemi tvojí stanice. Rozhodně si přečti návod ke své stanici a tam jistě zjistíš, že pro zahájení vysílání se používá tlačítko PTT, česky se mu říká tlačítko klíčování. Když chceš hovořit (vysílat) jednoduše toto tlačítko stiskneš a podržíš do té doby do kdy budeš hovořit. Po stisknutí klíčovacího tlačítka vždy asi vteřinu počkej než začneš mluvit, aby druhá strana dobře slyšela i počátek tvé relace. Na konci relace naopak podrž PTT tlačítko ještě vteřinku po domluvení. PMR vysílačky vždy vysílají jednosměrně (nebo-li simplexně). tzn. že když mluví (vysílá) jedna strana druhá může pouze přijímat (poslouchat). Je to vlastně opak telefonního hovoru, který je v jeden okamžik obousměrný a tudíž duplexní.

Další velmi důležitou funkcí je monitor ("MON"), někdy nazývaný squelch (skvelč), nebo šumová brána. Tato funkce přepíná přijímající stanici do režimu trvalého šumění. V tomto režimu je umožněno zaslechnout i velmi slabé signály a je žádoucí při navazování vzájemných spojení mít stanici právě v puštěném šumu (otevřeném skvelči).

Pro rychlé zorientování kdo kde v okolí vysílá, se ti může hodit funkce SCAN. Tzv. skenování (procházení) kanálů zastaví automaticky stanici na tom kanále, kde se zrovna hovoří a hovor na chvilku nechá znít. Po chvíli stanice obvykle v hledání pokračuje dál. U různých typů stanic se může chování skenování mírně lišit. Bohužel velká většina stanic umí skenovat jen s uzavřeným "šumem" (skvelčem). Proto je skenování vhodné jen pro nalezení silných blízkých stanic. Rozhodně skenováním nenahrazujeme funkci monitoru (šumové brány), jelikož mnohdy skenující stanice vůbec nezaznamená slabší (vzdálenější) protistanice. Výjimku tvoří stanice umožňující skenování při otevřeném šumu, ale těch je mizivé množství (např. Motorola T6, TeCom PS ...)

Nikdy na pásmu neprozváněj

Na funkci prozvánění běžně nazývanou jako CALL, RING apod. rovnou zapomeň. Možná ji ocení hrající si ratolesti, ale pro nás dospěláky kteří chceme zkusit s PMR lovit vzájemná dálková spojení je prozvánění naprosto nepoužitelné a nepřípustné. Pamatuj prosím nato a nikdy na kanálech neprozváněj!

Uvážlivě nakládej s funkcí Roger beep [čti rožr bíp], která zvukově upozorňuje na ukončení vysílání. Pokud by byl roger beep příliš hlasitý, nebo dlouhý (což některé stanice mají) mohl by ostatní uživatele obtěžovat. Většina zúčastněných ho vůbec nepoužívá a pokud se rozhodneš jinak, zeptej se na pásmu ostatních zda-li ten tvůj "roger" není zvukově nepříjemný. Před začátkem vysílání ověřuj zapnutí (vypnutí) této funkce.

Čím více posloucháš tím více získáš

Rozeberem si nyní jedno vzorové spojení a věř že základem každého spojení je poslouchání, ověření toho že je daný kanál volný. Představ si že jsi třeba Pepa Kladno a právě s vysíláním začínáš ....

Otevři squelch (monitor), tak aby stanice začala šumět. Nalaď se na některý z 8 (16) kanálů který se ti zdá volný a neprobíhá na něm hovor. Chvíli poslouchej a pokud se nikdo skutečně neozývá, zaklíčuj a vyslov větu: "Je kanál volný?" Počkej tak deset, patnáct vteřin zda-li nikdo nezareaguje. Pokud ne, tak odvysílej ještě jednou dotaz: "Je na kanále volno?"
Tuto proceduru děláme proto, abychom měli opravdu jistotu že nikoho nebudeme rušit.

Pokud se ti ani po druhém dotazu nikdo neozval a na kanále není kromě šumu slyšet nic jiného, můžeš zavolat tzv. výzvu ke spojení. Zaklíčuj a začni hovořit do vysílačky ze vzdálenosti cca 10 - 15 cm:

"Všeobecná výzva, všeobecná výzva, zde Pepa Kladno. Pepa Kladno dává všeobecnou výzvu na spojení a přechází na příjem ..."

nebo

"Výzva všem na kanále, chce si někdo udělat spojení? Tady Pepa Kladno, poslouchám ..."

případně

"Výzva na kanále všem stanicím, tady Pepa Kladno. Je někdo na příjmu?"

Relace samozřejmě nemusí být do písmene stejná, ale měla by obsahovat informaci, že dáváme výzvu na spojení, jmenujeme se třeba Pepa Kladno, že přecházíme na příjem a čekáme až se někdo ozve. Výzva by neměla být příliš krátká ani příliš dlouhá. Mezi jednotlivými výzvami posloucháme minimálně deset vteřin.

Pokud nás někdo slyšel a chce navázat spojení, odpoví nám něco ve smyslu: "Pepo Kladno, tady Jarda Praha" - pozor ten kdo odpovídá na výzvu vždy uvede jako první volací znak protistanice a pak teprve svůj. Je to proto, aby protistanice věděla že voláme zrovna ji a měla čas se připravit na přijetí celého volacího znaku a další relace.

Pepa Kladno pak na tuto odpověď může Jardovi odpovědět:

"Ahoj Jardo Praha slyším tě, tady Pepa Kladno a vysílám z kóty Vysoký vrch v lokátoru JO70AB. Jak pak mně slyšíš ty Jardo Praha?"

Možná nyní tápeš co je lokátor, nevadí o pár odstavců níže ti poradíme ;-). Též si níže vysvětlíme jak se ozvýváme mimo svůj domov a příp. z jedoucích prostředků (auta, vlaku ...).

Jak na REPORTY

Následně si oba operátoři většinou předávají tzv. REPORT, což je informace o tom v jaké kvalitě se slyší (přijímají). Pro tento účel vznikla stupnice čitelnosti. Čitelnost jak slyšíme protistanici určujeme subjektivním dojmem, podle níže uvedeného seznamu:

5 : dokonale čitelné bez šumu
4 : čistě čitelné s mírným šumem
3 : obtížněji srozumitelné se silnějším šumem, ale rozumíme všemu
2 : v silném šumu, občas čitelné - některá slova již nesrozumitelná, ale důležitému obsahu nakonec rozumíme
1 : v silném šumu, téměř nečitelné - pobíráme jen fragmenty slov, relace je nesrozumitelná

Report se obvykle zapisuje jako R1 - R5, kde to písmeno R zastupuje slůvko čitelnost v angličtině (R = Readability).
S reportem R1 se již obvykle spojení nedaří uskutečnit.

Hlášení reportu slyšitelnosti tedy může znít takto:

"Tady Pepa Kladno a beru tě Jardo Praha pětkou"
"Tady Pepa Kladno a slyším tě Jardo Praha pětkovou čitelností"
... "Jardo Praha jseš u mně trojkou"
... "Jardo Praha report pro tebe je trojka"

Na jiných radiových pásmech (např. na CB) se k reportu ještě přidává i síla signálu (S = strength signal), avšak PMR stanice nebývají obvykle měřičem síly signálu vybaveny, takže se téměř výhradně sděluje jen údaj o čitelnosti.

Sílu signálu přes PMR můžeš zhodnotit většinou jen subjektivně třeba takto: "máš tady fakt silný signál", nebo "tvůj signál nyní hodně kolísá", příp. "signál je prerušovaný rušením" a podobně.

Nezapomínej na mezery mezi relacemi

Při předávání slova na druhou stanici je s odpovědí potřeba vždy počkat 2-3 vteřiny, aby se do hovoru případně mohl dostat (vstoupit) někdo třetí (viz níže v textu). Prosím nikdy nezapomínej na tyto mezery!

V případě že jsme si předali základní věci (čitelnost, místo vysílání, volačku) a máme protistanici co říci, můžeme v relaci dále pokračovat. Většinou si povídáme o počasí, technice kterou používáme či klidně můžeme probrat nějakou technickou zkušenost, nebo popsat zážitky z výstupu na kopec apod.

Co by určitě nemělo být obsahem hovoru je politika, náboženství, šíření reklamních informací a podobně. Také citlivé údaje (příjmení, telefony, e-maily nebo čísla bankovních kont) bychom do étéru neměli vypouštět. Všeobecně jakékoliv informace důvěrného charakteru nikdy na pásmu nesděluj. Nezapomeň, že poslouchat může kdokoliv!

Zde bychom se měli letmo dotknout i tzv. listovního tajemství a ohlašovací povinnosti. Vše co zaslechnete na pásmu je považováno za důvěrné, tzn. že nesmíte obsah zaslechnutého rozhovoru tlumočit jiným lidem. Příkladem z opačného konce je pak povinnost oznámit příslušným orgánům přípravu či páchání trestného činu. Otázkou je, jak poznám že informace "jdem vybrat poklad" nepatří do hry airsofťáků .... :-)

Identifikuj sebe i ostatní

Jestliže váš vzájemný rozhovor (spojení) trvá delší dobu, je velmi vhodné identifikovat sebe i protistanici občasným uvedením volaček, buď na začátku nebo na konci relace. Poslouchající zájemce o spojení tak získává přehled o tom kdo je na kanále přítomen a s kým příp. může navázat spojení a lehce tak ví jestli už s vámi náhodou nemluvil. Opět uvedu pár ukázek s Pepou Kladno na Milešovce, který se rozpovídal třeba s Petrem Kolín:

"... jaké tám máš počasí? U mně je polojasno a silně fouká. Tady Pepa Kladno portejbl Milešovka pro Petra Kolín"

nebo další možná varianta

"Jasně tady Petr Kolín pro Pepu Kladno na Milešovce. Mám tady též polojasno, ale vůbec se nehne ani větvička na stromě atd..."

Nikdo nevyžaduje abys tak činil v každé relaci, ale u hovorů trvajících několik minut je vhodné identifikaci volaček zopakovat alespoň jednou za dvě až tři minuty a pokud možno vždy při loučení (ukončování spojení).

Vstupování do hovorů, aneb brejku pojď

Pokud zaslechneme probíhající hovor, máme 3 možnosti

1) Odladíme se na jiný volný kanál
2) Počkáme až relace skončí a teprve až je jasné že kanál je opravdu volný, dáváme výzvy
3) Vstoupíme do hovoru (tzv. brejkneme)

První dvě možnosti jsou jasné. Zachováváme stále zásadu, že jakkoliv slabý hovor naším vysíláním nerušíme!

Tzv. nabrejkování znamená, že dáme stanicím najevo, že je slyšíme a chceme se zapojit do hovoru. V takovém případě počkáme na situaci, kdy jedna stanice ukončí relaci a do mezery (1-3 vteřiny) mezi relacemi, zaklíčujeme a řekneme slůvko "BREJK". Dodržování zmíněných mezer mezi relacemi je tudíž velmi důležité!

Takže řekli jsme "BREJK" a pak opět posloucháme. Hovor dvou operátorů pravděpodobně bude dále pokračovat, ale operátor který nás "zaslechl" by nám měl sdělit, že nás slyší a ví o nás. Většinou se to děje slovy "Vím o tobě brejku, počkej". Až si operátoři vyřídí spojení mezi sebou, jsme pak vyzváni k hovoru například větou "Brejku pojď". To je výzva pro nás, že můžeme vysílat a hovořit, tedy se již ohlásíme volačkou "Tady Pepa Kladno" (případně z Milešovky "Tady Pepa Kladno portejbl Milešovka") .... S osobou, která tě přizvala do hovoru si pak předáš reporty. Dotyčný se tě také může zeptat, jestli si slyšel i jeho protistanici a chceš-li si spojení udělat i s ní. Pokud se neslyšíte na 100% může ti stanice, kterou slyšíš lépe udělat relátko - tzn. že předá sdělené informace stanici se kterou se neslyšíš. Taková spojení se běžně ani nezapisují a nejsou bodovány v různých soutěží, jelikož nejde o přímé spojení (nejde o tzv. direkt - direktní spojení).

Nezapomeň ale na to, že jsi se vmísil mezi již rozjetou debatu a její účastníci vás přijali mezi sebe. Je tedy neslušné na takovém kanále rozjíždět další vlastní spojení či začít takový kanál uzurpovat pro sebe. Pokud se v průběhu hovoru na tebe nabrejkují další stanice, je slušností jim sdělit, že přecházíš například na kanál X a necháš prostor pro původní stanice.

Slovo BREJK vzniklo opět z angličtiny (BREAK = přerušení, zlom, mezera ...).

Pokud naše opakované "brejkování" stanice neslyší, či lépe na něj neodpovídá, je to buď proto, že je pod tzv. selektivní volbou (CTCSS a DCS subkanály), nebo je náš signál velmi slabý či s námi prostě stanice spojení navázat nechce. V takovém případě se jednoduše odladíme jinam.

Pamatuj, že pokud při předávání relace druhé stanici nebudeš dělat pauzu (2-3 vteřinky) aby se do hovoru mohl přidat někdo další, můžeš za

a) přijít o nějaké opravdu zajímavé spojení
b) dotyčného otrávíš, že se marně snažil o vstup do hovoru

Kdy nebrejkujeme?

Jak už bylo výše uvedeno když někdo dává všeobecnou výzvu na spojení a chceme se mu ozvat, zavoláme na něho rovnou volačkou, nikoliv slůvkem brejk. Ten kdo dává výzvu potřebuje rozpoznat kdo na něho volá. Představ si situaci kdy by se mu ozvaly tři stanice najednou a všichni by řekli pouze "brejk", potom by netušil komu má dát slovo. Proto je důležitá rychlá identifikace volačkou a když už použiješ slovo brejk přidej za něj ihned i volačku např: "brejk Jarda Cheb".

Ukončování spojení

Ukončování spojení bývá jednoduché. Nezapomeň na zdvořilost (poděkování za spojení, za report ...) a přidej případně nějaké přání. V praxi se občas používají i "číselné pozdravy", např. kód 73 znamená "srdečný pozdrav" a 88 je pozdrav vstažený k něžnému pohlaví = "posílám polibek". Je to volně převzaté z morseovky a radioamatérského provozu, více si o zkratkách a tzv. Q-kódech povíme v příštím díle seriálu....

Příklad jak ukončujeme spojení:

"Petře Kolín děkuji ti za spojení, rád jsem tě slyšel a snad to nebylo naposledy. Přeji ti hodně dalších spojení a někdy zase naslyšenou. 73! od Pepy Kladno."

Všeobecně se považuje za regulérně dokončené spojení takové, při kterém si operátoři vzájemně předají informace o volací značce operátora, místě odkud bylo vysíláno a slyšitelnosti (čitelnosti 1 až 5) a poté se rozloučí. Takováto spojení se pak běžně zapisují do tzv. deníků spojení o kterých si řekneme v dalších dílech seriálu.

Jdeme do terénu - jdeme na portejbl

Už jsi žřejmě pochopil že více zábavy a více možností k navázání většího počtu spojení bude vhodné s PMRkou vyrazit někam na kopec. Vybírej ti dobře otevřené s výborným výhledem. Takovéto vysílací výlety do přírody mimo svůj domov se nazívají slůvkem "PORTEJBL" (původ z angl. portable = přenosný). Člověk podnikající vysílací akce mimo svůj domov se nazývá PORTEJBLISTA.

Pokud už mimo domov vysíláš, sděluj to vždy doplňkem ve své volačce. Například Pepa Kladno na výletě na Milešovce se bude hlásit jako "Pepa Kladno portejbl Milešovka". Je to proto, aby stanice které nás poslouchají, měly i základní informaci o tom odkud vysíláme. Můžeme se tím pro ně stát zajímavou stanicí, se kterou si budou chtít udělat spojení. Nikdy nezkracuj svoji volačku podle místa vysílání a nepoužívej strohé náhradní varianty jako "Pepa Milešovka" nebo "Pepa Sněžka"!

Pro pohyblivé přechodné stanoviště (vysílání z auta, vlaku, autobusu ...) se používá doplněk "MOBIL" s tím že se uvádí vždy nejbližší obec v okolí, nebo nějaký všeobecně známý bod (třeba kilometrovník dálnice D1 apod.). Kdo zná svůj lokátor přidá i lokátor. Shrňme si tedy dané příklady:

"Pepa Kladno portejbl Milešovka JO60XN"
"Pepa Kladno mobil Klatovy"
"Pepa Kladno mobil 40 kilometr D1 směr Brno"
"Pepa Kladno mobil poblíž Prachatic"

Existují i situace kdy se dohodne více přátel na společném portejblu o delším trvání, třeba přes celý víkend. Pak je zcela běžné že se parta přátel ozývá v éteru pod volačkou jako EXPEDICE. Název takové expedice si každý vybírá sám (může jít o název hory, nebo libovolný jiný název vystihující "podstatu" záměru aktérů).

» Existenci CB a PMR expedic si můžeš ověřit v naší databázi volaček.

Čím více výzev, tím více zábavy

Jestliže si vybereš dobrý kopec a budeš mít štěstí na obsazené pásmo, klidně na tvojí všeobecnou výzvu může zareagovat několik zájemců najednou. Nenech se tím jako začátečník vykolejit a věř že ty si nyní pánem této situace, ty rozhodneš o tom komu dáš první slovo. Dej přednost tomu jehož volačku si rozluštil dřív. Dej mu slovo a nezapomeň zároveň do éteru sdělit hlášku: "další zájemci o spojení vydržte, vím o vás".

Nyní zbytečně neprotahuj průběh spojení, aby čekající zájemci přišly brzy na řadu. Pokud sis nezapamatoval volačky dalších souběžných zájemců, nic se neděje a po skončení "prvního" spojení se zeptej: "kdo mně další volal", nebo "kdo měl další zájem o spojení s Pepou Kladno?

Tímto způsobem postupně odbavíš všechny čekající zájemce. Ti by to měli respektovat a zbytečně dále nebrejkovat, než jim dáš slovo.

Čilému provozu kdy se navazuje lehce jedno spojení za druhým se říká Pile-up [ čti: pajl-ap ].

Existuje svolávací kanál pro portejbly?

Oficiálně nikoliv, veřejné oprávnění žádné svolávací kanály nenařizuje ani nezmiňuje. Avšak vžil se takový zvyk, že o víkendech kolem poledne vyjíždí nejvíce zájemců o spojení do terénu a ty se mnohdy domlouvají na 7. PMR kanále (frekvence 446.08125 MHz).

Ber to jako daný fakt, který si oblíbili mnozí čeští i slovenští portejblisté a je vhodné doporučit sedmý kanál PMR spíše jako svolávací a nikoliv jako provozní. K tomuto doporučení svádí skutečnost, že při větším počtu účastníků je velmi náročné sladit společnou komunikaci v rámci jediného kanálu.

Ideální praxe by mohla vypadat takto: Nejdříve si praktikou jakou jsme si popsaly výše v článku najdeš jakýkoliv volný kanál mimo sedmičku a poté jdeš na sedmý kanál (pokud je volný) vyvolat všeobecnou výzvu na spojení. Pokud někdo zareaguje se zájmem o spojení, poprosíš ho o přeladění na ten předem vybraný volný kanál. Při příchodu na daný kanál se opět krátce zeptáš zda-li zůstal kanál volný. Na tomto kanále poté dokončíš spojení se svými protistanicemi. Pokud by daný kanál byl již obsazen, poprosíš ostatní o strpení a nalezneš jiný vhodný kanál.

Tento postup jistě není příkazem, ani dogmatem, jen bych ho všem doporučil v případě kdy začne být na sedmém kanále příliš velký provoz. Nováček se tak lépe vyhne nechtěným konfliktům, které můžou vzniknout mnohdy s prostých nedopatření právě na kanále kde operuje více lidí najednou.

Nestaň se "gumákem"

V případě čilého provozu na jednom kanále buď obezřetný a drž se výše popsaných postupů, pokud bys i nechtěně často rušil relace svých kolegů a souběžně vysílal na kanále, kde už někdo hovoří, mohl bys být nařčen z "gumování", takovéto situace můžou vzniknout i nechtěně a pokud už nastanou řeš je vždy rychlou omluvou a přeladěním na volný kanál.

Občas se na pásmu objeví i nepřející škodílci, kteří mažou záměrně souběžným klíčováním další stanice. To jsou bohužel skuteční "gumáci" a ty je ideální ignorovat. Nikdy nepodléhej emocím a zůstaň nad věcí. Gumáci právě čekají na tvé vznětlivé reakce, které přiživují jejich nižší pudy.

Pár tipů jak se stát dobrým operátorem

Buď všeobecně zdvořilý, vstřícný a slušný. Při portejblovém vysílání nikdy nepodléhej silným emocím, jestli zaslechneš něco výjimečného nebuď netrpělivý a zbrklý, nebrejkuj překotně, stačí říct do mezery vždy jen jednou slovo brejk, případně svoji volačku. Neuzurpuj jediný kanál pouze pro sebe, respektuj ostatní na kanále a pamatuj že kdo byl na kanále před tebou má nepsané právo na něm dokončit své spojení a ty jsi ten který se případně odlaďuje. Nevolej bezhlavě na stanice, které na tebe opakovaně nereagují. Neboj se případně ostatních ptát a žádat o rady. Nenech se vytočit něčím negativním, buď vždy nad věcí a snaž se nezvyklé situace řešit s rozvahou. Tvůj styl vysílání a kultura vyjadřování na pásmu utváří tvoji vizitku.

Duch dobrého radioamatéra

V tomto místě rád zmíním tzv. radioamatérský HAM spirit, který je souborem nepsaných norem chování koncesovaných radioamatérů a je rozhodně poplatný v mnoha bodech i pro nás nelicencované radisty - PMRkaře. A kdoví, třeba tě cesta zájmu a zaměření časem zavede i k dalším radiovým pásmům.
Případně si tuto stránku prostuduj, je to inspirativní čtení.

Lokátory, hláskovací tabulky, Q-kódy a další speciality

Dnes jsme si ukázali několik vzorů jak navazovat radiová spojení. Několik podstatných záležitostí však čeká stále na vysvětlení.

V současnosti je na občanském PMR pásmu běžné používání lokátorů určujících přibližnou polohu odkud bylo vysíláno. Běžná je i znalost praktických hláskovacích tabulek a hláskování slov při zhoršených přenosových podmínkách, včetně znalosti několika tzv. Q-kódů (např. QTH = místo vysílání atd.) které se na veřejnost rozšířili z radioamatérského světa. Dnes nato již nezbývá prostor a právě tato témata přiblížíme v dalším díle našeho seriálu.

* Přišel ti dnešní článek objemný a rad bylo až nad hlavu? Nezoufej ;-). Každý nějak začínal a s praxí poznáš že je vše vlastně jednoduché. Pamatuj že veřejné PMR pásmo a jeho komunita dokáže být k nováčkům velmi tolerantní. Povýšenost se na PoMeRanči moc nenosí, buď v klidu ;-) a sbírej nové zkušenosti při výletu na nějaký blízký kopec. Nezapomeň se zapsat na DX NÁSTĚNKU, ať o tobě víme a zkusíme si s tebou třeba udělat tvé první spojení ;-). Tak hurá do toho!

Jerry Nové Město

PS: některé statě článku byly zpracovány podle podkladů Ricciho Plzeň

Kam dál:
Zkuste to bez drátů, milý Marconi - aneb malá exkurze do HAM vysílání (Ricci Plzeň)

Předchozí díly seriálu:
» 2. díl seriálu: Začínáme s PMR - všeobecné oprávnění
» 1. díl seriálu: Začínáme s PMR - úvod a výběr volačky

Tisková verze článku